Hračky plačky

Děti jsou naše poklady a podle toho si je taky hýčkáme. Velká část rodičů má pocit, že jim musí poskytnout vše, co si přejí, případně vše, co oni jako děti neměly. A tak dost často vidíme nejen pod vánočním stromkem hromadu dárků, kde již zkušenější dítka sahají jen po těch velkých a drahých a menší nechávají bez povšimnutí, případně po rozbalení hned odhodí stranou. Neumí si věcí vážit.
Je to těžké odolat koupi hezkých hraček, když si představíte, jak by se to mohlo Vašemu potomkovi líbit, jak by se to líbilo Vám. Ale jednak nejsou naše byty a domy nafukovací a pak chudák děcko neví, s čím si hrát dřív. Neumí pak potenciál hraček ani využít. Pokud tedy vůbec nějaký mají. U některých o tom vážně pochybuji. Občas také dávají rodiče dětem věci, kterým ještě nedorostli a používají je pak víc rodiče, než děti.

Jaký je ideální počet dárků pod stromečkem nebo třeba k narozeninám?

 Je třeba si uvědomit, že rok má 365 dní a nemusíme dávat dárky jen ve dny, kdy se to sluší a je zvykem. Můžete Vašemu potomkovi udělat překvapení kdykoliv během roku, když budete mít pocit, že je to zrovna vhodné. 2-3 dárky pod stromečkem pak postačí. Rozbalovat je postupně, ať si s nimi dítě chvíli hraje, pokud se tedy nejedná o „měkouše“. Jsou tu ještě další příbuzní, kteří ho také obdarují.

Často jsem svědkem toho, jak rodiče dětem kupují hračky, které viděli u dětí známých a se kterými si jejich dítě rádo hrálo. Přijde mi to nesmysl. Vypěstováváme v našich dětech to, co mají mnozí Češi jako základní vlastnost. Má to soused, musím to mít taky. Vždyť je přece dobře, když mají kamarádi jiné hračky než já! Aspoň se k nim těším na návštěvu a oni ke mně a zabavíme se na několik hodin.
Nepřehánějte to tedy s těmi dary a raději vysvětlujte svým dětem, že všechno mít nemohou. A kupujte dárky opravdu jim, ne sobě, jak to někdy bývá. Tatínkové určitě vědí.